Výroba a rozdělení novin a časopisů

Kromě obsahu je dnes pro čtenáře novin hlavním kriteriem i úroveň grafického řešení, barevnost a také kvalita tisku. Noviny vycházejí obvykle denně ve vysokých nákladech. Jejich hlavním úkolem je aktiálně informovat o nejdůležitějších údálostech různého charakteru (ekonomika, kultura, sport aj.), které se odehrály doma i ve světě.

 

Rozdělení novin – periodické

Periodické tiskoviny dělíme podle toho, v jakých intervalech vycházejí (např. deníky, týdeníky, čtrnáctideníky, měsíčníky, čtvrtletníky apod.). Vycházejí alespoň dvakrát ročně. Noviny jsou na větším formátu papíru, který bývá méně kvalitní. Zpravidla nejsou vázané, vyjimačně jsou spojeny skobičkami (V1).
Používají se barvy zasychající zapíjemním a potiskovaným materiálem je zpravidla recyklovaný papír (s ohledem na ekologii).

Základní formát novin – tiskovin
– Světový A2 – 420 x 594 mm
– Středoevropský 315 x 470 mm

 

Grafického zpracování novin

Při zpracování novin se řídíme určitými faktory, které ovlivňují jejich grafickou úpravu. Jsou to tyto faktory:

• skloubení hlavičky s ostatním textem a obrázky
• vyvážené rozmístění obrázků na stránce
• umístění titulků a mezery kolem nich
• účelné a estetické propojení článků
• použité písmo (základní i titulkové)
• užití doplňků (rámečky, barvy)

Soutěže o nejlepší grafické ztvárnění novin European Newspaper Award. Trendem v novinovém designu je i nadále příklon k formátu tabloidu (zmenšování novinového formátu, kdy se z velkých formátů přechází na menší), doprovázeny častější vizualizací a infografikou, což vede k tomu, že grafika novin se přibližuje grafickému pojetí časopisů (magazinace).
Úprava článků může být
– jednosloupečné
– dvousloupečné
– vícesloupečné
Titulky mohou být
– jednoduché (1 řez a 1 velikost)
– složené (mají nadtitulek neobo podtitulek z menšího stupně písma)
– určité chyby: 2 titulky v jedné úrovni vedle sebe, příliš velké mezery kolem titulků – nad titulkem musí být větší než pod.

Pro noviny se používá převážně recyklovaný papír.

 

Funkce titulků

Především stručně shrnutí informací obsažených v článcích. Titulky jsou výtvarnou složkou stránkové kompozice. Mají různou velikost a různý řez. Titulek by měl být schopen s podtitulkem shrnout informace obsažené v článku.
Úprava titulků: přes celou stránku (per extensum) jen výjimečně u mimořádně důležitých zpráv.
Podtitulek: sazí se jiným typem písma nebo jinou velikostí písma, než titulek. Podtitulek se z tohoto pohledu společně s ostatními titulky stává souhrnem všech podstatných informací, které periodikum obsahuje.
Typ písma v titulcích: základní typ písma použitý pro titulky by měli být v celých novinách jednotný, lze ho měnit ve stupních a při použití verzálek či minusek. Odlišný typ písma lze použít v inzertní části, při uvádění stálých rubrik apod. Velikost a typ písma v titulcích by měli odpovídat významu článku a jeho postavení ve struktuře periodika.
Umístění a délka titulků: titulek musí být umístěn tak, aby jednoznačně uváděl konkrétní článek. Zpravidla se sázejí na šířku všech sloupců sazby daného článku. Musíme se snažit o to, aby všechny titulky na stránce byly kompozičně vyváženy. Jednořádkový titulek by měl mít max. 30 znaků, dvouřádkový 18 a třířádkový kolem 15-cti znaků.

 

Obrazové prvky

V novinách se jako hlavní obrazový prvek vyskytují především fotografie. Čím bulvárnější je charakter periodika, tím bohatší by měla být obrazová část.
 Obrázky jsou trojího druhu:
 reportážní (aktuální momenty)
, plánované (dříve pořízené)
, portréty (osob, věcí a situací). Popisky k obrázkům se velmi často sázejí z kurzívou.

Tabulky a znaky:
mají výhradně doprovodnou a informační funkci.
Linky a rámečky:
neměly by nikdy opticky směřovat do obrázků nebo do uzavřených celků. Svým umístěním musejí přispívat k optické jednotě stránky.
Hlavička:
je dominantou první stranky a musí mít odpovídající grafickou úpravu. Bývá řešena na plnou šíři sazby.
Titulní strana:
Musí být vkusně upravena. Mělo by na ní být co nejvíce informací – aktuálních zpráv, proto je nutné články dělit. Začínají na první straně a pokračují na straně druhé, kde končí. Titulek se u takového článku opakuje z menšího stupně písma.
Vedle hlavičky obsahuje úvodník, který se umísťuje po levé straně a sází na větší šíři, než jsou ostatní sloupce z většího stupně písma
Snaha aby na první straně bylo co nejvíce aktuálních zpráv – proto se z článků na první stranu umísťují jen části: začínají na první straně, kde jsou ukončeny odkazem na příslušnou vnitřní stranu, kde pokračují.
Pokračování musí být uvedeno: „ pokračování ze str.:…“ a titulek článku z menšího stupně písma.

 

Obsahové části novin

• Článek – textový materiál (kromě zpráv), ve kterém autor probírá nějakou otázku a zaujímá k ní stanovisko
• Fejeton – vtipná zábavná stať, v novinách původně umisťovaná ve spodní části stránky pod čarou (podčárník)
• Fotoreportáž – soubor reportážních fotografií, doprovázený krátkým vysvětlujícím textem
• Hlavička – graficky upravený název novin nebo časopisu, doplněný zkrácenými vydavatelskými údaji
• Interview – rozhovor redaktora s významnou nebo populární osobou k určitému tématu
• Inzerát – zaplacené tiskové oznámení
• Komentář – novinářský článek, v němž se autor vyjadřuje k určitému tématu
• Komuniké – úřední oznámení o diplomatických nebo státních záležitostech
• Lokálka – zpráva místního významu
• Malý oznamovatel – drobná inzerce sloužící občanům
• Mezititulek – nadpisová řádka, rozdělující delší článek nebo zprávu
• Mutace – obměna části textu, ilustrací nebo celé části přizpůsobená lokálním zprávám
• Nadtitulek – doplňuje hlavní titulek článku
• Podpis – jméno autora na začátku nebo konci článku
• Podpisek – jméno autora nebo údaj u obrázku
• Podtitulek – doplňující titulek pod hlavním titulkem
• Popisek – vysvětlující text k obrázkům
• Poznámka (glosa) – stručný redakční komentář k nějaké aktuální otázce
• Rámcovka (reliéf) – stručný obsah článku uvedený na jeho začátku
• Recenze – kritický rozbor a posouzení uměleckého díl, vědecké práce, filmu, divadelního představení, apod.
• Reportáž – publicistický útvar, jehož základem je živé vylíčení skutečné události, nebo jevu, na základě autorova osobního svědectví nebo jeho dodatečného zjištění a analýzy
• Rubrika – stálá část novin nebo časopisu, věnovaná určité tématice, často označována vlastním záhlavím
• Seriál – tématický soubor článků, kreseb nebo fotografií, uveřejňovaný na pokračování
• Tiráž – obsahuje jména členů redakce, adresu a telefonní čísla redakce, vydavatelství a tiskárny, popř. další údaje
• Titul – název článku
• Titulek – každá nadpisová řádka
• Úvodník – článek přinášející zásadní stanovisko k aktuálním otázkám, umístěný na první straně novin
• Záhlaví – bývá na každé stránce v horní části daného periodika; obsahuje stránkovou číslici, název novin, název dané rubriky, den a datum
• Tabloid – dvoustrana, tvořící jeden celek

 

Tiskové kotoučové stroje novinové

Kotoučové stroje potiskují kotoučový papír, který je definován šířkou role v (cm), plošnou hmotností, druhem papíru a váhou role v (kg). Délka návinu není směrodatná. Všechna tělesa v tiskových jednotkách jsou válcového tvaru. Průchod pásu papíru tiskovým strojem se odehrává poměrně ve velké rychlosti. Tisková rychlost je několikanásobně vyšší, než u strojů archových (archové stroje cca 10 – 15 tisíc/hod., kotoučové stroje cca 50 – 100 tisíc/hod.). Stejně jako u strojů archových, mají i kotoučové stroje většinou více tiskových jednotek. U kotoučových strojů je možné tisknout dvoustranně.

Základní části kotoučového stroje:

• Odvíječ – v něm je upevněna jedna nebo více rolí a z kotouče se odvíjí papír do tiskového stroje. Většinou umožňuje uchycení max 2 rolí současně. Automatické nebo poloautomat. systémy umožňují za chodu stroje přelepení potiskovaného pásu z jedné role na druhou.
• Regulace napětí pásu – Reguluje a kompenzuje napnutí dráhy papíru při tisku. Kompenzují se i problémy s kulatostí role. Rotačky potiskují role od cca 230 mm do 2000 mm.
• Tiskové jednotky – postupně potiskují pás papíru dvoustranně.
• Vykládací zařízeni – je možné vykládat trojím způsobem:
  a) pomocí skládacího zařízení – složky (1 – 4 lomy)
  b) vykládání v arších (pIanovykIadač)
  c) navinutí na roli

 

Tiskové techniky vhodné pro zpracování novinové produkce

Ofset
V současné době je nejrozsáhlejší technikou pro výrobu novin na novinových rotačních strojích. Tyto stroje mohou být „dvojité, jednoduché, ale také trojité šíře“, ve stavebnicovém uspořádání, umožňujícím všechny kombinace barevnosti a počtu stran. Vícebarevné tiskové jednotky mají vertikální věžovou konstrukci. Je to důležité u víceúčelově orientovaných strojů, jejichž celková délka sestavy činí několik desítek metrů. Výjimkou již nejsou novinové rotačky, stavěné v patrech nad sebou a v neobvyklých, až gigantických sestavách.

Flexotisk
Využívá moderní technologie fotopolymerních reliéfních tiskových forem. Předností flexotisku je jednoduchý přímý tisk z výšky bez přenosu přes pryžový ofsetový válec, vysoká životnost tiskových desek a jednoduchý princip samotného tisku.

Hlubotisk
V zájmu nejvyšší reprodukční kvality obrazových částí byla ojediněle uplatněna v denících. Vzhledem k nákladné výrobě tiskových cylindrů se však tato technika neprosadila.

 

Dokončovací zpracování novin

Hlavním znakem kotoučového tisku je velký formát TA (tiskového archu) díky jemuž je možné tisknout až 64 – stránkové složky při jednom průchodu stroje. To má i své negativa – např. složitou montáž. Z tohoto důvodu je prakticky nemožné vytvořit montáž ručním způsobem. Jedním z nejrozšířenějších automatizačních procesů přípravy dat a podkladu se stala technologie computer to film. Ještě efektivnějším způsobem je technologie Computer to Plate. Zpracování dat při této technice je podobné jako CtF s tím rozdílem, že CtP se nesvítí na filmy, ale vypaluje se přímo na tiskové desky. Tím odpadají problémy z podkopírováním a výsledkem je výborná kvalita tiskového bodu.

Dokončovací zpracování je nutné pro finalizaci novin. Mimo skládání a snášení složek (běžně 8 -96 stran) bývá zařazeno i zařízení pro vkládání reklamních tiskovin, šití na V – 1 a další technické prvky. Finalizace může být prováděna jak v režimu: on-line (přímo). off-line (nepřímo).

Druhý způsob je nutný zejména při finalizaci produktů na strojích s nejvyššími tiskovými výkony. Vzhledem k nutnosti transportu produktu na větší vzdálenost (k dalšímu zpracování a do expedice), je tiskový stroj napojen na speciální prodloužený vykladač, pomocí kterého jednotlivé výtisky novin c podobě šupiny zdolávají určenou dráhu a končí přímo na požadovaném pracovišti.

Nejznámějšími vykladačem jsou zejména produkty firmy FERAG kde je vedení skupiny produktů zajištěno vzduchem pomocí systému schopných kleští (ořez je prováděn v ořezových bubnech). Produkty mohou být také dopravovány pro další zpracování bezšupinovým systémem a to stohováním a slisováním stohů.

Po kompletním dohotovení výsledného produktu (novin) jsou v oddělení expedice provedeny poslední úkony, kterými jsou počítání, stohování‘ ink-jetový potisk krycího Iistu v balíku včetně čárového kódu, etiketování, balení do smrštitelné fólie, přepáskování, patetizování a podobně.