Sibiřská kočka

Sibiřské kočky pocházejí z Ruska a Ukrajiny. Vznikly křížením koček domácích a koček dovezených z Blízké a Východní Asie. Nejdříve byly označovány jako ruské dlouhosrsté, jejich nynější jméno bylo celosvětovou federací chovatelů koček (FIFe) uznáno až v roce 1992.

Plemeno se vyvinulo v drsných přírodních podmínkách a je velmi otužilé. Je to klidné, přítulné plemeno s příjemnou povahou. Jsou mazlivé, hravé a dobře se snáší kočkami i jinými zvířaty. Toto plemeno se na rozdíl od ostatních koček velmi fixuje na své lidské pány. Svou rodinu bezpodmínečně miluje. Jsou nenáročné na údržbu srsti. Je to hrdé, důstojné a přírodně krásné plemeno a pro jejich odolnost k nemocem velmi oblíbené. Díky svému divokému původu je vynalézavá a poměrně samostatná. Na rozdíl od ostatních koček se nebojí vody, dokonce ji vyhledávají.

Povaha:	Klidná a přátelské, vynalézavá, poměrně samostatná.
Péče:	Nepotřebuje žádnou náročnou péči o srst, neplstnatí, neměla by se koupat, aby se její srst nepoškodila. Česat asi jednou týdně.
Charakteristika:	Hmotnost: samec 6–10 kg, samice 4–6 kg Srst: Dlouhá a přiléhavá
Země původu:	Rusko
Klasifikace / rozdělení:	říše: živočichové > kmen: strunatci > podkmen: obratlovci > třída: savci > řád: šelmy > čeleď: kočkovití

Srst odpuzuje vodu, je hlavním znakem a předností tohoto plemene. Je bohatá a přiléhavá a díky krycím chlupům neplstnatí. Podsada je mastná a hustá. Dobře se udržuje.

Letní srst je kratší. Zimní je mnohem delší a hustší, s mohutným límcem, náprsenkou a kalhotkami. Podle zbarvení se zařazuje Sibiřská kočka do stejných posuzovacích skupin jako Mainská mývalí, Norská lesní a Turecká angora. Nejrozšířenější barevné varianty jsou s kresbou (tygrovaná, tečkovaná a mramorovaná). Vyskytují se ale i kočky jednobarevné, s modrým ředěním, stříbřité nebo kouřové, želvovinové a červené, včetně všech variet s bílou skvrnitostí. Varianty s kresbou mají pigmentová víčka a orámování cihlového nosu. Siamské zbarvení (zbarvení s odznaky) se nazývá Něvská maškaráda a od 1. ledna 2009 jej FIFe úznává jako sesterské plemeno sibiřské kočky.

Srsti sibiřské kočky prospívá vyvážená strava s přídavkem mořských řas. Čas od času je možné do stravy přidat biotin (člen skupiny B-vitaminů na syntézu mastných kyselin). Tyto kočky je možné chovat i v panelovém domě, ale kvůli pěkné srsti by teplota neměla být příliš vysoká.