A

Antikva

Tiskové písmo vzniklé v 15. století se zaoblenými tahy a delšími dotahy, které zajišťují lepší čitelnost písma.

Arch

List papíru určitého formátu, který se vkládá do tiskového stroje. Poté se může jednou či vícekrát složit a stát se tak základní součástí knižního bloku.

B

Barevnost v tisku

Vyjadřuje přesný počet barev z lícové a rubové strany (např. 4/4 zákl. CMYK/CMYK). Barevný obsah se většinou tiskne čtyřmi základními výtažkovými barvami:
C – Cyan (azurová)
M – Magenta (purpurová)
Y – Yellow (žlutá)
K – Black (černá)
K základním barvám lze přidat tzv. barvy přímé (PANTONE), jejichž odstíny nelze získat smícháním barev základních.

Barevný profil

Často také ICC profil charakterizuje barevný gamut a vlastnosti reprodukčního zařízení či média. Tyto informace mohou být využity pro přesnou reprodukci či zobrazení barev na daném zařízení, ať je to tiskárna, monitor, skener, či jiné zařízení.

Barvotisk

Obraz vzniklý přesným soutiskem základních popř. přímých barev.

Bigování

Zmáčknutí zpracovávaných archů v úzké lince za účelem jejich snadného ohýbání a skládání tzv. rylování. V místě, kde se potřebuje papír ohnout, se udělá podélná rylka, která se tlakem vytlačí a papír se v toto místě ohne bez vedlejšího poškození (praskání).

Blok

Vnitřní část publikace – soubor listů, složek ve finále spojených po jedné straně s obálkou do knižní vazby.

Bod elementární

Nejmenší bod, který je výstupní zařízení schopno realizovat. Jeho velikost definuje rozlišení tohoto zařízení v bodech na 1 palec. V případě tiskáren jej označujeme Dot (DPI), v případě monitoru pak Pixel (PPI).

Bod tiskový

Pomocí velikosti tiskových bodů umístěných v síti, tzv. rastru, se simuluje odstín dané barvy. Čím menší bod, tím světlejší barva.

Bod typografický

Jednotka typometrického systému udávající velikost písma, kterou zavedl v r. 1737 P. S. Fournier a v r. 1774 upřesnil F. A. Didot. Systém vychází z pařížské stopy (32,48 cm), která je rozdělena na 12 palců, 12 čárek a 6 typografických bodů, tzn. že 1 bod = 0,3759 mm.